Homeopatická léčba Eboly
Jak by homeopatická léčba probíhala při ebole je otázk teoretická, nicméně homeopaté se mohou na možnou epidemi vhodně připravit. V článku jsou přiblíženy léky, které by mohli účinně působit. Podobným způsobem se však můžeme připravit i na jakoukoliv potenciálně hrozící epidemii ještě dříve, než se objeví kolem nás.
Ebola je relativně málo nakažlivé onemocnění, nepřenáší se vzduchem jako například chřipka, ale pouze tělními tekutinami, tedy se pravděpodobně nemusíme obávat rozsáhlé epidemie, pokud se budou dodržovat dostatečná higienická opatření. Nicméně při nakažení ebolou je velmi vysoká úmrtnost, podle druhu virového kmene 50% až 90%, takže je to onemocnění velmi nebezpečné a je možné, že se lokálně tato nákaza může v nějakých sociálních skupinách rozšířit a je dobré tedy být na možnou nákazu připraven.
Pro případnou homeopatickou léčbu či případně nalezení "genus epidemicus" potřebujeme znát co nejvíce symptomů a to nejen lékařských, které již částečně známe, ale i dalších, například subjektivní pocity, generálie, konkomitanty atd., kterých máme zatím jen velice málo a které jsou velmi důležité pro výběr konkrétního léku z určité skupiny léků možných, nebo pravděpodobných, které můžeme nalézt pomocí známých celkových symptomů. Zatím je tedy možné vybrat homeopatické léky, které mají k ebole blízko a teprve pokud bychom získali podrobnější informace od nějakého homeopata či přímo od nemocného ebolou, mohli bychom výběr zpřesnit či dokonce nalézt odpovídající genus epidemicus.
zdroj: Charting the Path of the Deadly Ebola Virus in Central Africa. PLoS Biol 3/11/2005: e403 doi:10.1371/journal.pbio.0030403
Ebola, též nazývaná jako krvácivá horečka začíná rychlým nástupem vysoké teploty, zpočátku spojené se symptomy připomínajícím chřipku (bolest svalů, kloubů, slabost). Další fáze je spojená se zvracením a průjmem (v této fázi může být v malarických oblastech zaměněna za malárii). V následující fázi se objeví zvýšené krvácení ve všech oblastech - z kůže a petechií, z očí, z různých tělních otvorů a ze zažívacího traktu. Tuto zvýšenou krvácivost dále následuje tvoření krevních sraženin - koagulace. Krevní sraženiny se začnou tvořit v různých orgánech, které začou selhávat, zejména ledviny a játra. Epileptické symptomy jsou pravděpodobně také již následkem krvácení nebo krevních sraženin v mozku.
Z různých zdrojů je možné získat následující skupiny symptomů:
2. vysoká horečka
3. bolest na hrudi, bolest svalů, hlavy, krku, bolest kloubů, obtížné polykání, dýcháni
4. slabost
5. bolest břicha, škytavka, zvracení, průjem
6. zánět spojivek, zarudlé oči
7. projevy na kůži, krevní podlytiny, zánětlivá vyrážka nesvědiva
8. krvácení z očí, vnitřní i vnější krvácení, petechiální krvácení, krvavé skvrny na kůži, krvácení z dásní, krvácení zaž. traktu, krvácení ze všech tělních otvorů
9. krevní sraženiny, porucha srážení, Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC)
10. nekróza bez zánětu v játrech, ledvinách a lymfě
11. těžké poškození jater - rozklad, rozklad tkáně, selhání ledvin, jater, játra vypadají jako krvavá kaše, epilepsie
Pro ebolu je tedy nejvíce charakteristická právě vysoká horečka s rychlým nástupem a porucha krve - zvýšená krvácivost a následná koagulace. Při hledání homeopatického léku potřebujeme, aby tyto tři důležité oblasti homeopatický lék obsahoval. Další symptomy jsou pro nás vodítkem k výběru konkrétního léku.
Následující analýza obsahuje léky, které se vyskytují v prvních třech rubrikách
1 generálie krvácení 2 vysoká horečka 3 koagulace krve (je to rubrika spojená z menších rubrik - s písmenem g vlevo, ve kterých se vyskytuje zvýšená srážlivost krve. Hledáme jakýkoliv projev u léku, který odpovídá zvýšené koagulaci krve). Pokud omezíme analýzu pouze na léky, které se vyskytují ve všech těchto třech rubrikách, získáme omezený počet léků - 38.
po kliknutí na obrázek se vám zobrazí celá analýza
Další rubriky popisují různé konkrétní symptomy které se u eboly vyskytují a pomohou nám se orientovat v tom, jaké má daný lék další vlastnosti. Zvolil jsem někdy i rubriky, které nejsou u eboly přímo přítomné, ale mají určitou blízkost k nějaké oblasti, které u eboly přítomné jsou. V analýze vidíme řadů léků, které nejsou příliš pravděpodobné - které mají patologii hodně nepodobnou ebole, v následujícím textu se budu zmiňovat o pravděpodobnějších lécích, nicméně tento výčet není jisté úplný.
V analýze jsou na čelních místech zajímavé léky Phosphorus a Arsenicum album. Na tyto velké léky je důležité myslet, pokud by jim celkový stav pacienta odpovídal. Další lék, který si zaslouží naší pozornost je China, zejména v počátečních stádiích připomínajících malárii (horečka, zvracení, průjem) a který má i přítomné krvácení i koagulaci spojenou s velkou vyčerpaností.
Dalším velmi zajímavým lékem je Crotalus horridus, často i zmiňovaný na různých homeopatických webech jako lék vhodný při léčbě eboly. Je to lék z naší materie mediky s nejvýraznějším sklonem ke krvácení a rozkladu krve, včetně schopnosti vytvářet sraženiny. A to nás zárověň může nasměrovat i k dalším hadím případně zvířecím jedům, které mají výrazně hemotoxický charakter. O tom viz dále.
Z dalších již menších léků stojí za povšimnutí Secale, Phosphoric acid, Carbo vegetabilis, Baptisia a Sanguinaria. Secale je výrazné tvorbou krevních sraženin, Phosphoric acid - spojení s již dříve zmíněným Phosphorem ve spojení s ještě větší vyčerpaností a potenciální hlubší patologií. Carbo-vegetabilis s kolapsovými stavy se slabostí. Velmi zajímavým lékem by mohla být Baptisia tinctoria, což je jeden z častých léků u chřipky, který se však projevuje rychlými "jako septickými" stavy až komatózním stavem. Posledním a pravděpodobně nejzajímavějším lékem je velmi malý lék Loxosceles laeta, který sice neprochází příliš mnoha dalšími symptomy, ale nachází se v rubrikách nekróza a zánět jater. Je to méně známý pavoučí lék. Proto se dále budeme více věnovat zvířecím jedům, které jsou známy svými účinky zejména v oblasti poruchy krve a nekrózy.
Hemotoxické zvířecí jedy
Již zmíněný Crotalus horridus nám vychází nejlépe, je známý svou výraznou krvácivostí, avšak i tvorbou trombů. Ale zajímavé jsou i další léky. Lachesis sice prochází nejvíce rubrikami, ale to je zejména proto, že je to nejpopsanější had z naší Materie mediky a jeho jed má jisté hemotoxické účinky, avšak celkový charakter Lachesis je spíše septický. Elaps corallinus má velkou afinitu ke krvácení s výrazně tmavou krví, již však menší afinitu k tvoření krevních sraženin. Krvácení avšak i výrazné tvorby sraženin má Bothrops lanceolatus a Vipera berus. Bothrops lanceolatus, který patří tak jako Crotalus horridus do čeledi chřestýšovitých (a je mnohem méně popsaný než crot-h) má patologii krve z hadích léků pravděpodobně nejbližší projevům eboly - jak výrazné krvácení tak následná výrazná tvorba sraženin.
Nyní omezíme stejnou analýzu na pavoučí léky. Na druhém místě nám vychází Tarentula hispanica, avšak ta je nejvíce popsaný lék z pavoučí říše a celkově je spíše neurotoxická než hemotoxická. Na prvním místě však vychází Loxosceles reclusa a na čtvrtém Loxosceles laeta, jsou to velmi podobní pavoci. Při hledání toxicity však nemusíme čerpat pouze z homeopatické materie mediky, ale můžeme jako zdroj použít i klasickou toxikologii.
Pokud hledáme, který z pavoučích jedů je hlavně nekrotický nalezneme, že to jsou pavouci z čeledi Sicariidae, která obsahuje dva koutníky (Chilského koutníka - Loxosceles laeta, a Severoamerického Koutníka jedovatého neboli hnědého koutníka - Loxosceles reclusa) a šestioké písečné pavouky jižní Afriky. Kousnutí těmito pavouky způsobuje jednak lokální dermonekrotické změny, ale také systémové změny, které mohou někdy způsobit i smrt. Systémové změny jsou nausea, zvracení, horečka, vyrážky, svalové a kloubní bolesti. Dále může stav pokračovat destrukcí červených krvinek (hemolýze), zvýšené krvácivosti, trombocytopenii a Diseminované intravaskulární koagulaci (DIC). Smrt nastává hemolýzou a selháním ledvin. Tento stručný popis je velmi blízký popisu symptomů eboly a proto homeopatické léky z pavouků této čeledi se zdají být potenciálně velmi zajímavé při léčbě eboly.
Zástupci šestiokých písečných pavouků jsou například Sicarius albospinosus a Sicarius testaceus. Účinky těchto jedů popisuje C Richardson-Boedler v článku "Sicarius (Six-Eyed Crab Spider): A homeopathic treatment for Ebola haemorrhagic fever and disseminated intravascular coagulation" publikovaném v British Momeopathic Journal (1999) (tento článek je možné dohledat na webu). Ve zmíněném článku také autor porovnává léky Crothalus horridus s Sicariem. Uvádí zejména, že crot-h způsobuje pouze symptomy podobné DIC, protože netvoří trombinové formace na rozdíl od Sicaria. Dále uvádí, že pro crot-h je typická žloutenka ve spojitosti s krvácením, což je symptom přítomný u žluté horečky avšak ne u eboly a ani ne u Sicaria.
Sicarius však zatím bohužel nemá klasický homeopatický proving (pokud je mi známo) a hlavní světové lékárny ho nenabízejí v homeopatických potencích. Je přitom lákavé ho použít právě při léčbě eboly, která tak jako tito pavouci pochází z Afriky. Podobné účinky má však i Loxosceles laeta z Jižní a Loxosceles reclusa ze Severní Ameriky, které lékárny nabízejí a jsou i popsány homeopatickými provingy.
Tento text nabízí možné léky vhodné při homeopatické léčbě eboly a případné profylaxi. Seznam doporučených léků není rozhodně úplný, ale mohl by být určitým vodítkem v případě, že by se někdo s ebolou setkal. Potom by se musel výběr léku zpřesnit podle aktuální situace a stavu nemocného. Důležité však je, zda-li je možné některý z léků považovat za lék podobný celkové patologii eboly a je jí natolik blízký, že by mohl působit profylakticky jako genus epidemicus. Podle toxikologie se jako léky nejbližší ebole jeví pavouci z čeledi Sicariidae (Sicarius, Loxosceles laeta nebo Loxosceles reclusa), případně Bothrops lanceolatus nebo Crotalus horridus. Profylakticky by bylo možné použít i nosodu, pokud by nějaká existovala. Pokud by se podařilo homeopaticky léčit více případů, pak by samozřejmě bylo možné výběr léku zpřesnit a určit skutečný genus epidemicus, který by bylo možné úspěšně použít jako hromadnou profylaxi a zabránit tak, nebo alespoň snížit účinnost smrtelného viru eboly.
Tedy pokud bychom považovali lék Loxosceles laeta za genus epidemicus, pak by profylakticky mohl být použít například 1 týdně (např. v potenci 30c), pokud by se epidemie vyskytovala v populaci, 1 denně pokud by bylo skutečně pravděpodobné, že se člověk dostane do kontaktu s nakaženým. Samozřejmě může lék vyvolat i proving a tedy i symptomy podobné ebole!, proto je velmi důležité, aby na jakékoliv užívání homeopatických léků dohlížel homeopat a pokud by se po užití léku objevily jakékoliv symtomy a to nejen fyzické, tak aby bylo užívání léku přerušeno a aby homeopat doporučil jak postupovat dál. V případě nákazy zpočátku podávat také lék genus epidemicus, ale pokud by se začly objevovat symptomy, tak potom lék vybrat podle konkrétních symptomů (tedy lék potenciálně z výše zmíněných, ale nejen z nich, vždy podle individuálních projevů).
Věřím, že v našich zemích žádná epidemie eboly nepropukne. Přesto by bylo úžasné, pokud by se homeopatům podařilo pozitivně působit na tuto epidemii či ji dokonce zvládnout i na africkém kontinentu. Pokud by měl kdokoliv nějaké zpřesňující nebo nové informace k tomuto textu, prosím pište. Věřím, že spoluprácí je možné řešit nejen podobné epidemie, ale i napomoci tomu, aby homeopatie přes různé překážky a nejen u nás vzkvétala.
(a samozřejmě nutná poznámka nakonec, tento text je určen homeopatům, homeopatie nenahrazuje lékařskou péči a není to zdravotní služba ve smyslu Zákona o zdravotních službách atd.)
analýzy zpracovány v programu Radar Opus
